Historie
Historie jezdeckého klubu se začala psát roku 1978, kdy byl založen jako Jezdecký klub SSM při JZD Kosova Hora. Mezi zakládající členy patřili Václav Bursík, Libuše Jiránková, Alexandr Jiránek, Josef Pešek a další. Mnoho z nich se jezdeckému sportu nebo chovu koní věnuje dodnes. Nejprve se zázemí klubu nacházelo v obci Lavičky. Později se jezdecký klub přestěhoval do Kosovy Hory, kde stále sídlí. Činnost klubu spočívala jak v přípravě jezdců a koní pro sport, tak v chovu koní. V tehdejší době tvořily bohatou členskou základnu děti z pionýrské organizace. V 80. letech zde byla zřízena také připouštěcí stanice. Nacházeli se zde hřebci slavných jmen jako byli . . . . .
"Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to."
Kůň jako koníček
Článek z novin z roku 1980; autor: Jiří Bulan
Při pohledu na vzepjatého koně a přikrčeného jezdce nad vysokou překážkou mám vždycky chuť diskutovat na jediné téma: lidská odvaha "Vždyť to nic není", usmívá se Václav Bursík, předseda jezdeckého klubu SSM v JZD Rozvoj Kosova Hora.
Nízké stavení, stodola, stáj a výběhy s pasoucími se koňmi připomínají scénu z filmu. Ale dřevěné stojany a červenobílá břevna v rohu dvora nemají s filmovým dobrodružstvím nic společného. Svazáci se totiž připravují na závody.
Flora, Andora, Marka, Neklan, Galerie, Metujec: jména koní, která se objevují na startovních listinách parkurových a vozatajských soutěží. Ale také je uvidíte při práci na polích. "Když zapřáhneme Floru do pohrabovače, musíme ji roztlačovsat jako auto se slabou baterií", ukazuje Václav na klisnu, kolem které ve výběhu obíhá hříbě. Na závodišti je však jako doma.
Jak tohle všechno začalo? Před třemi roky nebyl žádný klub, žádný kůň. Jen pár fandů. Václav Bursík, čerství absolvent SZTŠ, stejně jako Josef Pešek se ještě v místech pomocných zootechniků ani neohřáli a už vyslovili požadavek. V představenstvu nikdo nadšený nebyl. Nevěřili, ž mladí u svého koníčka vydrží. Ovšem ti se nedali. A tak vedení družstva uvolnilo prostředky, vyčlenilo pozemek a nabídlo starou, nepoužívanou stáj. Za měsíc se část farmy v Lavičkách proměnila v jezdecký klub.
"Kdo si představoval, že se bude jenom prohánět v sedle, odpadl. Koně je třeba mět hřebelcovat, víchovat, mýt, denně vyčistit sátj, podestlat, nakrmit a k tomu zastat práci v družstvu. Volný čas zbude pouze na spánek. A projížďka? To už je jen odměna za spoustu hodin dřiny."
Na nedostatky zájemců si přesto nemohou stěžovat. Koně přilákali i děti. Každou středu se jich objevovalo dvanáct. A nepřestalo je to bavit. prto také mohl vzniknout pionýrský jezdecký oddíl. Ale to už nešlo jen o členstvíi v klubu či jezdecké závody. "Počítali jsme, že se mezi vycházejícímižáky ze školy najdouzájemci o práci v zemědělství. A vyšlo to. Napřesrok přibudou další." Totéž o sobě říká i předseda klubu: Nebýt koní, v březnické střední zemědělské škole by mě neviděli. A nebýt pochopení v představenstvu..."Družstvo nám vychází vstříc. Do jara budeme mít další stáje přímo v Kosově Hoře, kde se počítá s chovnou stanicí."
Co ještě před časem bylo jen bláznivým nápadem, dnes je skutečností. O jezdeckém klubu SSM v JZD Rozvoj začínají s obdivem hovořit odorníci nejen na závodištích, ale i v plemenných stájích. A to také chtějí potvrdit v parkuru, který pořádají poslední srpnovou neděli. K jezdeckým soutěžím pozvali 25 klubů z ČSR. Máme se tedy na co těšit.
